Kategorie: Sluníčka

NÁMĚTY HER A ČINNOSTÍ PRO DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Náměty her a činností podporující rozvoj potřebných schopností pro úspěšný vstup dítěte do základní školy

 

© PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D.

Katedra primární pedagogiky

UK Praha - PedF

e-mail: jana.kropackova@pedf.cuni.cz

 

Použitá literatura: KROPÁČKOVÁ, J. Budeme mít prvňáčka. Praha : Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-359-8,

 

Příprava dítěte předškolního věku na úspěšný vstup do 1. třídy základní školy nespočívá v nácviku specifických dovedností (příprava na čtení, psaní, počítaní atd.) či pouhém získání konkrétních vědomostí, ale jedná se o průběžnou podporu celkového rozvoje dítěte směřující k dalšímu vzdělávání. Následující výčet her a činností je jen inspirativním materiálem, jimž lze obohatit nabídku předškolního vzdělávání (např. o další aktivity podporující rozvoj smyslového vnímání, obratnosti, grafomotoriky, řeči, pozornosti, paměti, myšlení atd.) a současně využít jako námětů pro pedagogickou diagnostiku školní připravenosti dítěte před zahájením povinné školní docházky (např. i u samotného zápisu do 1. tříd ZŠ)

 

  • Hledání rozdílů u obrázků (v čem se od sebe liší), lze využít např. dětských časopisů, dětských knih, nabídky materiálových listů atd. (rozvoj zrakového vnímání, rozlišování, podpora soustředěnosti atd.)
  • Skládání puzzle (rozvoj zrakového vnímání, představivosti, pozornosti, jemné motoriky, myšlení atd.)
  • Karetní hry: kvarteto (hledání stejných symbolů) černý Petr (vyhledávání dvojic) jsou vhodnou nabídkou pro skupinové činnosti (respektování pravidel, rozvoj zrakového vnímání rozlišování, pozornosti, paměti atd.)
  • Hra „Co se na mě změnilo“ (rozvoj zrakového vnímání, pozornosti i paměti). Jeden hráč, upozorní, aby si ho ostatní hráči pořádně prohlédli, a potom odejde např. na chvilku za dveře a provede na sobě nějakou změnu (např. obrátí si sundá svetr, rozepne knoflíky atd.). Přijde před ostatní hráče a ptá se jich: Co se na mně změnilo?“ Jejich úkolem je všimnout si změny. Pokud odpoví správně, tak si hráči role vymění. Nejprve je vhodné začít nápadnějšími změnami, ale později lze zařazovat i méně nápadnější změny (mírně si vyhrnout rukávy, přečesat si opačně pěšinku ve vlasech, atd.)
  • Hra nedokončené obrázky (rozvoj zrakového vnímání a rozlišování, pozornosti) Lze využít dětských časopisů, omalovánek nebo nakreslit vlastní obrázek. Úkolem dítěte je dokreslit chybějící části (např. u auta kola, u obličeje nos, u psa ocas atd.)
  • Vybarvování omalovánek (vnímání a rozlišování barev, rozvoj zrakového vnímání).
  • Hra „Na čichanou“ (vnímání a rozlišování vůní a pachů). Hráči mají zavázané oči šátkem a snaží se uhádnout dle čichu o jaký druh potravin (např. jablko, citron, okurka) nebo koření (např. hřebíček, majoránka, vanilka, skořice) se jedná.
  • Hra „Hmataná“ (hmatové vnímání souvisí s rozvojem jemné motoriky a grafomotoriky, kterou budoucí školám bude potřebovat především při nácviku psaní). Například do látkového sáčku nebo pod kus látky (např. ručník, utěrka, mikina) schováme libovolné předměty. Dítě se snaží hmatem rozeznat, o který předmět se jedná. Hru můžeme také hrát tak, že dítěti zavážeme oči šátkem a dítě si ze stolu nebo z koše vybírá různé předměty a dle hmatu se snaží určit, o jaké se jedná (míček, lžička, brčko, desetikoruna, pastelka atd.). Pokud to dítěti činí potíže, je možné mu před hrou věci ukázat, umožnit dítěti, aby si je vzalo do ruky, pojmenovalo, a teprve potom začalo hrát hru.
  • Hra na kuchtíka (rozvoj chuťového vnímání). Každý kuchtík rád ochutnává, takže dokáže i poslepu poznat každé jídlo. Před hrou je třeba připravit kousky různých potravin (pokud hraje více hráčů, tak z hygienických důvodů je vhodné jednotlivé kousky napíchnout na párátko), dítěti zavážeme oči, dáme mu postupně ochutnávat různé potraviny
  • Hra „Levá – pravá“ (vnímání vlastního těla a pravolevá orientace). Učitelka dává dětem slovní pokyny od jednodušších (např. zvedni levou ruku, zvedni pravou ruku)  postupně ke složitějším (pravou rukou se chyť za levé ucho, levou rukou si dej na levé koleno a pravou rukou si zakryj levé oko) a kontroluje provedení. Zpestřením hry je i výměna rolí, kdy některé z dětí dává pokyny a kontroluje správnost provedení.
  • Hra „Co je vlevo, co je vpravo“  (pravolevá orientace v prostoru) Děti říkají, co vidí vlevo a co vidí vpravo. Hru je možno různě obměňovat, např.  jeden z hráčů (např. učitelka) říká věci, které jsou kolem něho a děti popisují, zda jsou vlevo či vpravo (dle předchozí dohody zda vlevo od druhé osoby nebo vlevo od vlastní osoby). Další obměnou je určování stran na ploše – na obrázku, na deskové hře atd.
  • Slovní hra „Na papouška“ (sluchové vnímání a rozlišování první hlásky ve slově). Hra začíná větou: Papoušek vytáhl kartu s písmenem „P“. Principem hry je vymyslet, co nejvíce slov, která začínají hláskou „P“ (např. panenka, ptáček, plot, papír, atd.).
  • Hra „Kukačko zakukej“ (sluchové vnímání a rozlišování lidských hlasů). Hru je vhodné hrát ve skupince hráčů, kteří si např. sednou do kruhu, skloní hlavy a zakryjí si oči. Jeden vybraný hráč (v začátku hry - učitelka) chodí v kruhu kolem ostatní hráčů a jednomu z hráčů nenápadně zaťuká rukou na rameno nebo na záda (v ten moment se stává kukačkou), pak poodejde jinam a vyzve hráče „Kukačko zakukej“. Hráč, který získal roli kukačky, odpoví „ku, ku“. Ostatní hráči se snaží poznat, kdo z ostatních hráčů kukal.
  • Hra „Kam se schoval maňásek“ (procvičení prostorového vnímání i orientace a používání předložek a dalších slovních druhů k označení umístění v prostoru). Učitelka si vezme maňáska a různě ho umísťuje v prostoru, ale tak, aby ho děti viděly a ptá se: „Kam se schoval maňásek?“. Děti odpovídají, např. „maňásek se schoval pod stolem, maňásek sedí na židli, maňásek se schoval do krabice atd.. Obměna hry spočívá ve výměně rolí, kdy maňáska schovává jedno dítě a ostatní děti popisují, kde se maňásek schovaný. Učitelka může odpovídat úmyslně chybně a sleduje, zda ji děti opraví. Tento způsob hry je u dětí oblíben.
  • Hra „Skládaná“ (procvičování plošného vnímání, vnímání celku a jeho části). Starší pohled nebo nějaký obrázek rozstříháme (nejprve na poloviny, na čtvrtiny, později různorodé části) a dítě se snaží obrázek sestavit.
  • Hra na rýmy (procvičování sluchového vnímání a rozlišování stejně znějících slabik procvičování rytmu). Smyslem hry je vymyslet co nejvíce rýmu ke zvolenému slovu (např. rybička, krabička, lahvička, židlička…. , váha, dráha atd.) Vhodné je střídat různě slabičná slova.
  • Do denních činností zařazovat rozpočitadla (rozvoj sluchového vnímání, procvičování rytmu, rozvoj paměti atd.).    
  • Učitelka může vybrat např. pro děti s odkladem školní docházky v dětském časopise básničku nebo krátký text, který je psán větším písmem a nejlépe celý je psán velkými tiskacími písmeny. Úkolem dítěte je vyhledávání a následné podtrhnutí předem určeného písmene. Vhodné je začít písmenem, kterým dítě dobře zná, (např. kterým začíná jeho jméno Eliška). Učitelka dítěti nejprve písmeno ukáže a dítě následně vyhledává všechna písmena „E“ (rozvoj zrakového vnímání, rozlišování, pravolevé orientace, orientace v prostoru, podpora soustředěnosti atd.)
  • Hra na obchod. Jeden hráč bude prodavač/ka a ostatní děti budou nakupující zákazníci. Zákazníci požádají např. o 2 okurky, 6 housek atd. (rozvoj komunikativních schopností, početních představ atd.)
  • Hra "Hláska nás probudí". Princip hry spočívá v rozlišování první hlásky ve slově. Na začátku hry se učitelka domluví, že děti budou mít po celou dobu hry skloněnou hlavu, tzn., že budou spát. Vzbudit je může jen domluvená hláska. (Např. domluvená hláska je "T", učitelka pomalu říká různá slova, pokud řekne např. slovo "tygr", které začíná domluvenou hláskou "T", děti hlavu zvednou). Hláska je probudila. Hru lze hrát i s dalšími obměnami, např. probudí je hláska, která je ve slově obsažena nebo se vyskytuje i vícekrát (stůl, tatínek, kytka atd.)
  • Kimovky. Hry, které jsou zaměřené na zrakové vnímání a paměť. Hry lze různě odměňovat. Základem hry je soustředěně si v krátkém čase prohlédnout např. 6 libovolných předmětů (kostka, míček, knoflík, tužka, ořech, jablko), které jsou např. v krabici, košíku nebo jen libovolně položeny na stole. Po chvilce předměty zakrýt např. šátkem. Princip hry spočívá v zapamatování a vyjmenování věcí. Kontrola správnosti se provede opětovným odhalením předmětů (např. sejmutím šátku z předmětů, odkrytím víka krabice atd.). Postupně lze počet předmětů zvyšovat nebo další variantou hry může být určení chybějícího předmětu či přidaného předmětu.
  • Sluchové hádanky. Smyslem hry je rozlišování stejně znějících či podobně znějících slov (např. vlak – sak, boule – koule, síto – syto, kytka – ňitka, nýt – niť, kapka – klapka, house – housle, kůň – tůň, hrábě – hrabě, koza – Róza, Míla – myla, crr – frr atd.). Učitelka se ptá dětí: Je to stejné?
  • Hra na ozvěnu. Principem hry je opakování libovolných slov. Slova lze říkat velmi potichu a dítě slova opakuje. Učitelka začneme jedním slovem, které jednotlivé děti opakují, čímž si lze ověřit zda dítě dobře slyší. Hrou procvičujeme sluchové vnímání, soustředěnost dítěte a krátkodobou paměť. Těžší variantou hry je zapamatování a následné opakování více slov řečných najednou (veverka, jablko, míč, automobil, taška, hrneček, ryba atd.). Začneme výčtem 4 – 5 slov a postupně přidáváme. Obměnou hry může být i opakování čísel (např. 2, 15, 8, 3, 0)
  • Hra na robota. Hrou procvičujeme sluchové vnímání, soustředěnost a především schopnost analýzy a syntézy (skládání a rozkládání slov na slabiky, později na hlásky). Jeden z hráčů je robot, který neumí souvisle mluvit, takže slova rozkládá na slabiky: „ko – lo – běž – ka“. Druhý z hráčů dělá překladatele a slovo složí „koloběžka“. Role je vhodné střídat a současně i střídat jejich pořadí (nejprve mluví robot, potom překladatel, po určité chvíli mluví první překladatel, následně robot). Těžší variantou hry je rozklad slov (analýza) na jednotlivé hlásky (např. „bota“, „b-o-t-a“) a skládání (syntéza) slov z hlásek (např. „k – y – t – k – a“, „kytka“).
  • Hra Pan čáp ztratil čepičku. Známá varianta hry spočívá v říkance „Pan čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku, jakou?“ (a následně doplníme název barvy, např.) „Červenou“ . Děti vyhledávají kolem sebe věci dané barvy. Mohou je např. vyhledat a dotknout se jich nebo je jen vyjmenovávat. Hrou procvičujeme zrakové vnímání a rozlišování, znalost základních i doplňkových barev, pozornost atd.
  • Procvičování prostorové orientaci a především pravolevé orientace a rozlišování, např. vyprávěním u obrázku (ukaž, co je vlevo, co je vpravo, co je dole, co je nahoře, co je pod stolem atd.) nebo učitelka požádá děti, aby např. dokreslily obrázek dle jejich slovních pokynů (nakreslete kytičku vlevo, nad kytičku nakreslete včelku, vpravo vedle kytičky nakreslete hříbek atd.).
  • Další možností na procvičování pravolevé orientace je jednoduchá pohybová hra Pravá – levá. Děti se pohybují po prostoru, např. pochodují do rytmu říkanky: „Pravá, levá, pravá levá, tak se chodí do světa. Ty můj světe, kdo to splete, ten je velký popleta…“ a následují slovní pokyny, které mají děti splnit, např. „zvedni levou ruku nebo dej pravou ruku v bok, stoupni si na levou nohu, udělej 5 poskoků na pravé noze, chytni se levou rukou za pravé rameno atd.“
  • Početní nebo-li matematické hádanky. Nejprve tyto matematické hádanky demonstruje učitelka na konkrétních předmětech (např. mám 5 kostek, když ti jednu kostku dám, kolik budu mít kostek nebo mám 6 kostek, udělej to tak, abychom já i ty měli kuliček stejně).
  • Vést děti při běžných aktivitách, aby si všímaly věcí kolem sebe (např. při pobytu venku), aby se je snažily popsat, jaké jsou (barva, tvar, velikost, materiál atd.) kolik jich je. Před vstupem do školy nestačí, že dítě vyjmenuje číselnou řadu (tzn., jak jdou čísla za sebou: 1, 2, 3, 4, 5, 6 atd.), ale aby si pod vysloveným číslem 6 představilo, kolik to je (to je 6 pastelek, to je 6 svíček na dortu atd.). Učitelka dětem nabízí při určování počtu i různorodá seskupeních atd. Do běžných činností lze zařazovat porovnání počtu předmětů (čeho je více, čeho je méně, udělej to, aby bylo více, méně nebo stejně atd.)
  • Při pobytu venku se učitelka může dětí ptát, které auto stojí před semaforem první, které druhé atd. Děti mohou vytvářet vláčky a prakticky se tak seznamovat s uspořádáním.
  • Na procvičování jemné motoriky učitelka může dětem nabízet, např. navlékání korálků na niť, na podzim navlékání šípků atd.. Lze zařadit i určité kritérium, např.  při navlékání střídat, 3 červené korálky, 1 modrý korálek atd.  
  • Při běžných denních aktivitách může učitelka hovořit s dětmi o věcech kolem nich a postupně je vést např.  k zobecňování, používání nadřazených a podřazených pojmů (Lžíce, nůž, vidlička – co je to dohromady? Příbor. Které druhy zeleniny znáš? Čemu se říká dopravní prostředky, vyjmenuj některé atd.)
  • Mezi další aktivity, které učitelka může zařazovat patří např. hledání protikladů (studený x teplý, suchý x mokrý, světlý x tmavý, vysoký x nízký, široký x úzký atd.), ale i k rozvoj logického myšlení (Které zvíře je větší, pes nebo kůň?) Např. hra nedokončené věty: Když půjdu lyžovat, tak si musím připravit…
  • Děti velmi rády kladou otázku „Proč?“, je to jedna z dalších možností, jak učitelky mateřských škol mohou rozvíjet jejich rozumové schopnosti. Prostřednictvím jednoduchých otázek mohou učitelky podporovat u dětí rozvoj myšlení (Proč ptáci létají? Proč ryby plavou? Proč chodí lidé do práce? Proč květina uvadne, když ji nebudeme zalévat?)
  • Hry na rozvoj řeči, např. na nedokončené příběhy. (Např. Byl jednou jeden dům, který ….. (dítě doplní) stál na vysoké skále. Dále pokračujte  A v tom domě bydlel ….)
  • Jazyková hra „Slovní fotbal“  (rozvoj paměti, pozornosti, analyticko-syntetické myšlení, sluchové vnímání) patří k oblíbeným hrám, pokud již děti dokáží rozlišit první a poslední hlásku ve slově. Principem hry je vymyslet slovo, které začíná poslední hláskou předchozího slova (pomeranč – červ – vodník – konev…).
  • Hra, co bys dělal, kdyby… (Např. Co bys dělal, kdyby tě zastavil cizí pán a nabízel by ti, že tě sveze do školy autem? Co bys dělala, kdyby se ti stalo, že zabloudíš? atd.) Hru mohou učitelky využít současně i jako prevenci chování v nebezpečných situacích a velmi citlivě děti upozornit na případná nebezpečí.
  • Hry podporující rozvoj jemné motoriky. Učitelky mohou dětem nabídnout hry s drobnými předměty (korálky, fazolky, hrášek, kuličky), které mohou děti např. třídit nejprve dle jednoho kritéria (např. barvy), ale i podle více kritérií (podle barvy a velikosti).
  • Zařazování jednoduchých grafomotorických cvičení, která lze demonstrovat např. jen ve vzduchu nebo na větším formátu papíru a teprve potom na malém formátu papíru.  Známé je např. namotávání tzv. klubíčka, kdy nejprve kreslíme velké kruhy a postupně se zmenšujeme, což můžeme opět doplnit říkankou „maluji, maluji kolečko velké jako slunéčko, maluji, maluji kolečko, malé jako jablíčko atd.)  Dále můžeme s dítětem trénovat další tvary, které jim lze nějak přiblížit, rytmizovat či vlastní pohyb komentovat: oblouky zleva doprava, oblouk horní (jak skáče žába), oblouk dolní (houpeme se na houpačce), střídat horní a dolní oblouk (vlny, vlnky), osmičky (krasobruslařka na ledě), čáry svislé (natíráme plot), čáry vodorovné (koleje), čáry přerušované (prší), kombinace vodorovných a svislých čar (žebříky) atd.

 

Náměty na činnosti a hry rodičů s dětmi

© PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D.

UK Praha – PedF, katedra primární pedagogiky

e-mail: jana.kropackova@pedf.cuni.cz

Použitá literatura:

KROPÁČKOVÁ, J. Budeme mít prvňáčka. Praha : Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-359-8, s. 68-69, 74,  91-92, 122

 

  • Zahrajte si s dítětem na stopovanou. Po cestě umožněte dítěti, aby plnilo jednoduché úkoly (5 dřepů, zazpívej písničku, najdi kolem sebe předměty, které mají trojúhelníkový tvar atd.) Cílem bude škola, kam dítě půjde k zápisu. Za určitý čas zadejte dítěti úkol, zda by vás dokázalo dovést k této škole. Určitě si užijete legraci a naučíte své dítě dostat se samostatně do školy (do mateřské školy vždy dítě někdo doprovázel)
  • Naučte nebo zopakujte s dítětem základní osobní údaje (jak se jmenuje, kdy bydlí, kolik mu je let, je vhodné, když dítě zná datum svých narozenin a telefonní číslo domů nebo na mobilního telefonu jednoho z rodičů atd.)
  • Poproste dítě, zda by vám nezarecitovalo nějakou básničku, kterou se učilo např. s vámi nebo v mateřské škole. Můžete také dítě naučit novou básničku, kterou si připraví k zápisu, pokud by ho paní učitelka požádala.
  • Kontrolujte, zda dítě samostatně (bez předchozího upozornění) pozdraví, poprosí a poděkuje.
  • Zadávejte dítěti malé úkoly a veďte ho k samostatnosti. (Např. vyřídit vzkaz sousedce, koupit si vstupenku, připravit si oblečení na druhý den atd.)
  • Všimněte si, zda dítě rozlišuje své chování k dospělým osobám a k dětem. Pokud dítě v mateřské škole tykalo učitelkám, mělo by vědět, že cizím dospělým lidem se vyká. V případě, že dítě tyká cizím dospělým osobám, může to být známka jeho sociální nezralosti.
  • Hrajte společně s dítětem různé společenské hry (pexeso, domino, kvarteto, člověče nezlob se, z pohádky do pohádky atd.). Dítě by mělo respektovat stanovená herní pravidla a postupně umět i prohrávat, což je známka sociální zralosti.
  • Kontrolujte, kolik času dítě tráví před televizní obrazovkou a u počítače. Vždy mějte přehled o pořadech, které dítě sleduje a o počítačových hrách, které hraje. Ideální je stanovit čas, který dítě může strávit u počítače a u televize.
  • Děti předškolního věku by měly v televizi sledovat pořady, které jsou určeny této věkové skupině (Večerníček, nedělní pohádky, Kouzelná školka, Kostičky atd.). Ideální je, když pořad sledují rodiče společně s dětmi a následně si o něm s dítětem povídají.
  • Veďte dítě k samostatnosti při oblékání, osobní hygieně, stolování atd. Ve škole se od něho očekává samostatnost v sebeobsluze (samostatně se obléknout, složit si věci, zapnout si knoflíky, zavázat si tkaničky, jíst příborem, umýt si ruce před jídlem a po použití toalety, samostatné dodržování osobní hygieny, udržování pořádku v osobních věcech atd.)
  • Veďte dítě k dokončení zadaného jednoduchého úkolu nebo k dokončení hry (dokončit obrázek, stavbu z písku, či stavebnice, vyřešit jednoduchý labyrint z dětského časopisu atd.)

 

  • Zahrajte si s dětmi hru Pan čáp ztratil čepičku. Známá varianta hry spočívá v říkance „Pan čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku, jakou?“ (a následně doplníme název barvy, např.) „Červenou“ . Dítě vyhledává kolem sebe věci dané barvy. Může je např. vyhledat a dotknout se jich nebo je jen vyjmenovávat. Hrou procvičujeme zrakové vnímání a rozlišování, znalost základních i doplňkových barev, pozornost atd.
  • Procvičujte s dítětem prostorovou orientaci a především pravolevou orientaci a rozlišování, např. vyprávěním u obrázku (ukaž, co je vlevo, co je vpravo, co je dole, co je nahoře, co je pod stolem atd.) nebo zkuste, aby např. dokreslilo obrázek dle vašich slovních pokynů (nakresli u domečku komín vlevo, vlevo nad dům nakresli sluníčko, vpravo vedle domu nakresli psí boudu atd.).
  • Pořiďte dítěti vhodnou dětskou encyklopedii (respektujte při výběru jeho zájmy nebo se poraďte s učitelkou mateřské školy), společně s dítětem vyhledávejte odpovědi na jeho otázky atd.
  • Hodně dítěti čtěte, povídejte si o přečteném, dávejte dítěti kontrolní otázky (např. o čem pohádka byla, jaká zvířata tam byla, co se stalo, když … atd.)
  • Dávejte dítěti jednoduché známé hádanky, ale vymyslete si i vlastní, kdy dle popisu má dítě odhalit o jaký předmět, zvíře či osobu v jeho okolí se jedná (např. Je to žlutozelené, je to v této místnosti, není to schované pod stolem, ale je to v misce na stole, co to je?)
  • Další variantou hádanek, jsou početní nebo-li matematické hádanky. Nejprve tyto matematické hádanky demonstrujte na konkrétních předmětech (např. mám 4 kuličky, když ti jednu kuličku dám, kolik budu mít kuliček nebo mám 6 kuliček, udělej to tak, abychom já i ty měli kuliček stejně).
  • Veďte dítě, ať si všímá věcí kolem sebe, ať se je snaží popsat, jaké jsou (barva, tvar, velikost, materiál atd.) kolik jich je. Počítejte s dítětem věci kolem sebe, nestačí jen, že bude umět vyjmenovat číselnou řadu (tzn., jak jdou čísla za sebou: 1, 2, 3, 4, 5, 6 atd.), ale aby si pod vysloveným číslem 6 představilo, kolik to je (to je 6 pastelek, to je 6 svíček na dortu atd.) Počítejte s dítětem věci nejenom v řadě, ale i v jiných seskupeních atd.
  • Povídejte si s ním o tom, které auto stojí před semaforem první, které druhé atd. Využijte např. pohádku „O veliké řepě“ (ptejte se dítěte např., kdo stál před babičkou, kdo byl poslední v řadě, kdo byl za vnučkou atd.)
  • Na procvičování jemné motoriky nabídněte dítěti, např. navlékání korálků na niť, na podzim navlékněte šípky a udělejte si podzimní výzdobu nebo umožněte dítěti navlékat některé druhy suchých těstovin. Veďte dítě např. i k respektování pravidla řazení předmětů, kdy bude např. při navlékání střídat, 3 červené korálky, 1 modrý korálek atd.  
  • Na trhu jsou k dostání různé hry na další procvičování jemné motoriky a zároveň rozvíjení logického myšlení, kdy např. dítě provázkem spojuje věci, které k sobě logicky patří, vyhledávání správné trasy např. u kuličkových labyrintů atd. Existují např. i různé druhy mozaik, např. magnetické, hříbečkové, korálkové, kdy si může dítě sestavit obrázek dle předlohy nebo na základě vlastní předlohy a obrázek mu dospělá osoba může zažehlit atd.
  • Pozorujte s dítětem věci kolem sebe, veďte dítě postupně např. i k zobecňování, používání nadřazených a podřazených pojmů (Lžíce, nůž, vidlička – co je to dohromady? Příbor. Které druhy zeleniny znáš? Čemu se říká dopravní prostředky, vyjmenuj některé atd.)
  • Hrajte s dítětem slovní hříčky, např. na vymýšlení rýmů (kytička – babička), hledání protikladů (studený x teplý, suchý x mokrý, světlý x tmavý, vysoký x nízký, široký x úzký atd.), ale i k rozvoji logického myšlení (Které zvíře je větší kočka nebo myš?) Např. hra nedokončené věty: Když půjdu bruslit, tak si na nohy musím obout..(brusle). Jak se jmenuje paní v obchodě, které musíme za nákup zaplatit? ….( pokladní nebo prodavačka)…
  • Děti velmi rády kladou otázku „Proč?“, je to jedna z dalších možností, jak rozvíjet jejich rozumové schopnosti. Dávejte dětem jednoduché otázky, které je budou nutit k přemýšlení (Proč ptáci létají? Proč v zimě musíme nosit rukavice, čepice a šály? Proč chodí lidé do práce? Proč kytka uvadne, když ji nebudeme zalévat?)
  • Zařazujte hry a aktivity, které jsou zaměřeny na řečový  rozvoj. Hodně si s dětmi povídejte, mluvte pomalu a srozumitelně, děti se učí především nápodobou. Žádejte děti, ať vám vyprávějí, co dělali celý den. Hrajte si hru na nedokončené příběhy. (Např. Byl jednou jeden dům, který ….. (dítě doplní) stál na vysoké skále. Dále pokračujte  A v tom domě bydlel ….)
  • Rozvíjejte zrakové vnímání dítěte. Dítě vyhledává, co je stejné, co je podobné, co se liší. Dejte dítěti např. roztřídit vyprané ponožky z pračky, nejprve podle barvy, potom podle velikosti a nakonec ať najde shodné páry. Takto může dítě např. roztřídit pomíchané kostky atd. Dávejte dítěti zrakové hádanky, kdy má dítě nalézt u podobných obrázků v jakých detailech se odlišují atd.
  • Rozvíjejte sluchové vnímání dítěte. Zahrajte si hru, kdo vymyslí nejvíce slov od písmene „A“, kdo vymyslí nejvíce zvířat od písmene „K“, kdo vymyslí nejvíce názvů zaměstnání od písmene „P“
  • Cvičte s dítěte paměť a pozornost. Např. kdo si zapamatuje více slov, kdo si zapamatuje více čísel, které druhý hráč pomalu říká. Zeptejte se dítěte po delší době, zda si vzpomene o čem byla pohádka, na které jste byli společně v kině atd.

 Dobré rady a doporučení:

  • Na den otevřených dveří se jděte podívat společně s dítětem do vybrané školy.
  • Zjistěte si termín zápisu do 1. tříd v základní škole, kterou jste si pro vaše dítě vybrali.
  • Nestrašte nikdy dítě školou („Počkej, ve škole tě naučí poslouchat. Ve škole ti dá paní učitelka poznámku a budeš nosit špatné známky.“)
  • Neučte dítě pouze pro zápis, ale učte ho pro další život.
  • V případě, že chcete přihlásit dítě do jiné než spádové školy, tak tuto informaci sdělte ředitelství školy a informujte se o předběžné kapacitně školy.
  • Informujte spádovou školu, že dítě chcete přihlásit do jiné základní školy.
  • Před dítětem nemluvte negativně o škole a o učení. Chcete, aby se do školy těšilo a aby bylo úspěšné.
  • K zápisu je potřeba včas si připravit potřebné dokumenty a písemné podklady (občanský průkaz, rodný list dítěte, popřípadě vyjádření školského poradenského zařízení nebo posouzení odborného lékaře).
  • Pokud rodiče budou požadovat pro své dítě předčasný nástup do školy nebo odklad školní docházky, je potřeba si vyžádat doporučující posouzení příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře!
  • Zápis do školy je významným dnem v životě vašeho dítěte, ale i v životě vaší rodiny, proto tento den nespěchejte a slavnostně se oblečte.
  • Udělejte si v den zápisu více času na své dítě i na sebe
  • Oslavte zápis do školy např. návštěvou v cukrárně nebo připravte doma slavnostní večeři (podávejte oblíbené dětské jídlo)
  • Dítěti udělá radost, když s ním k zápisu půjdou oba rodiče.
  • Vyfotografujte si dítě např. před budovou školy (budete mít hezkou vzpomínku na zápis do školy).
  • Většina základních škol respektuje přání rodičů sledovat průběh zápisu, avšak rodiče by do zápisu neměli zasahovat.
  • Pokud chcete natáčet své dítě u zápisu, tak se nejprve zeptejte paní učitelky
  • Zápis do 1. třídy slouží k přihlášení dítěte k povinné školní docházce (případně k podání žádosti o předčasný nástup dítěte do základní školy nebo k podání žádosti k odkladu školní docházky) a k posouzení školní připravenosti dítěte ke vstupu do 1. třídy ZŠ.
  • Přihlášení dítěte k povinné školní docházce je povinností rodičů!!!
  • Písemnou žádost o odklad školní docházky podávají rodiče dítěte nebo jeho zákonní zástupci, která musí být doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře.
  • Začátek povinné školní docházky lze odložit nejpozději do zahájení školního roku, v kterém dítě dovrší osmi let.
  • Poraďte se s učitelkou v mateřské škole i s pracovníkem v pedagogicko-psychologické poradně, jaké aktivity dítěti nabízet, v čem ho rozvíjet, kde má určité rezervy atd., aby roční odklad dítěte byl maximálně využit v jeho prospěch
  • Nebojte se zeptat, pokud si nevíte rady.
  • Nezapomeňte, že dítě vychováváte především vlastním příkladem. (Pokud chcete, aby si dítě po sobě uklízelo, musí to v rodině vidět. Pokud chcete, aby dítě poprosilo, poděkovalo, musíte, tyto „kouzelná slovíčka“ také používat atd.)
  • Za výchovu dítěte odpovídají rodiče, škola je jen jejich partnerem.
  • Dítě se učí především hravou formou.
  • Nenuťte děti násilím, ale buďte důslední!
  • Dbejte doporučení odborníků, kteří při posuzování školní zralosti vašeho dítěte stanovili různá opatření (např. pravidelná návštěva logopedické ambulance, spolupráce se speciálně pedagogickým centrem, pravidelná docházka do mateřské školy, zdokonalování v oblasti motoriky, vést dítě k dokončení rozdělané činnosti atd.)
  • Nepřeceňujte ani nepodceňujte své dítě, respektujte jeho individuální a věkové zvláštnosti.

 

Test školní zralosti pro rodiče dětí předškolního věku

(KUCHARSKÁ, A., ŠVANCAROVÁ, D. Bezstarostné roky? Kroky a krůčky předškolním věkem. PRAHA: Scientia 2003, ISBN 80-7183-291-X, s. 88 – 89)

 

  • Dítě měří více než 115 cm a váží více než 20 kg.

 

  • Je pohybově šikovné a obratné.

 

  • Dobře zachází s tužkou, dovede obkreslit základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník), vyjádřit samostatně kresbou jednoduchý námět.

 

  • Správně vyslovuje všechny hlásky, problémy mu nečiní ani artikulace obtížnějších slov – např. čtvrtek, cvrčci, marmeláda.

 

  • Dovede vyjádřit řečí svou myšlenku, nevyskytují se hrubé zkomoleniny slov ani vlastní výrazy (tzv. nelogismy), řeč je v zásadě gramaticky správná.

 

  • Ve větě rozezná jednotlivá významotvorná slova, ve slově označí počáteční a konečnou hlásku (dovede už např. hrát hru „slovní fotbal“).

 

  • Dovede skládat skládanky puzzle, zvládne jednodušší úkol „bludiště“ v dětském časopise, dovede najít na obrázku i menší detail.

 

  • Dovede vyjmenovat početní řadu do 10, vyjádřit počet konkrétními předměty (např. dej 5 kostiček do košíku), umí porovnat malá množství předmětů (na kterém talířku je víc piškotů, někdy zvládne i jednoduché úkoly na sčítání a odčítání konkrétních předmětů zpaměti (1 jablko a 2 jablka, kolik je to dohromady?).

 

  • Dovede se orientovat v prostoru (nahoře – dole, vpředu, vzadu, eventuelně vpravo – vlevo), v řadě předmětů určí prvek poslední, předposlední.

 

  • Dovede se soustředit na malování, poslech pohádky, hru.

 

  • Nepotřebuje již po obědě spát, ranní vstávání do školky probíhá bez větších obtíží.

 

  • Nemá strach z cizích lidí, dovede si např. v obchodě říci o nějakou věc, nemá problémy se zapojením do skupiny vrstevníků (např. do hry v MŠ, na dětském hřišti).

 

  • Bez problémů se zapojuje do her s pravidly (Člověče, nezlob se).

 

  • Není zvýšeně plačtivé, nestřídají se u něj rychle nálady radosti a lítosti.

 

 

Vyhodnocení:

Pokud vaše dítě nesplňuje více než 5 – 7 předpokladů, tak autorky testu doporučují návštěvu pedagogicko-psychologické poradny.

 

 

print Formát pro tisk